Základní fakta o naší paměti

Paměť je schopnost organismu přijímat, uchovávat a znovu si vybavovat předchozí zkušenosti, a to i po odeznění vyvolávajících podnětů. Z klinického hlediska rozlišujeme většinou čtyři základní složky paměti:

• impregnace (vštípivost) – schopnost ukládat paměťové obsahy
• retence – schopnost udržet paměťové obsahy
• konzervace – schopnost udržet paměťové obsahy beze změny
• reprodukce (výbavnost) – schopnost vybavit si paměťové obsahy

Informace jsou uloženy v mozku v tzv. paměťových stopách, což jsou spojení (synapse) mezi výběžky nervových buněk - neuronů. Během života se asi 10-15% neuronů ztrácí, ubývá synapsí a nervové buňky se zmenšují. Na tyto změny nemá příliš vliv stárnutí jako takové, spíše se na nich podílejí okolnosti jako léky, srdeční onemocnění, alkohol, deprese, sedavý způsob života, nedostatek podnětů, špatná výživa apod. Bylo však prokázáno, že pravidelným cvičením a zatěžováním paměti vznikají nové synapse, a to v jakémkoli věku.

Mozek se skládá ze dvou hemisfér. Levá hemisféra je odpovědná za tzv. rozumovou složku, uchovává fakta, znalosti, umožňuje logické myšlení. Pravá hemisféra je naopak sídlem kreativity, emocí, vytváří asociace, uchovává různé obrazy a hudbu, odpovídá za orientaci v prostoru a autobiografickou paměť.

Krátkodobá paměť – slouží k vybavení malého množství slovních nebo zrakově prostorových informací nutných pro řešení aktuálního problému. Délka zapamatování je 30-90 vteřin. Informace je pak dále zpracovávána a buď se uloží do dlouhodobé paměti, nebo se ztrácí.

Dlouhodobá paměť má prakticky neomezenou kapacitu a neomezenou dobu uložení.

Jak již bylo zmíněno, během života pak v dospělosti dochází k úbytku mozkových buněk. Mozek má schopnost vytvářet nové buňky, pokud je adekvátně stimulován.

Ve stáří dochází k následujícím změnám kognitivních funkcí:

• zpomalení celkového psychomotorického tempa
• zhoršení vštípivosti i výbavnosti zejména u novodobé paměti
• rigiditu v myšlení i jednání
• zhoršení koncentrace a z toho plynoucí zvýšenou psychickou unavitelnost
• snížení smyslové výkonnosti
• ochuzení fantazie a omezení tvůrčích schopností

Naopak některé kognitivní a obecně psychické funkce se ve stáří zlepšují:

• schopnost úsudku, nadhled
• zájem o všeobecnou informovanost, rozhled
• vytrvalost, trpělivost
• stálost názorů a vztahů
• lepší schopnost vnímat barvy, tóny a obecně detaily

Příčinou zhoršení paměťových schopností bývá nejčastěji jejich nepoužívání, stres a patologické procesy, které se odehrávají v mozku v důsledku chorob.

Autor: Karolína Schmidtmeyerová