Jak napomoci fungování paměti

U paměťových schopností nezáleží ani tak na věku, jako na stupni trénovanosti. Důležité je paměť pravidelně něčím zatěžovat a být duševně aktivní.

Velký význam pro vštípení určité informace do paměti má pozornost a soustředění. Pro co nejlepší soustředění na nějakou činnost je nutné být k ní co nejvíce pozitivně motivován. Je samozřejmé, že to, co nás baví a k čemu máme kladný citový vztah, se naučíme mnohem snadněji, než něco, co nás nezajímá. Pro dokonalé soustředění je důležité také vhodné prostředí.

Pro paměť je nejhorší nečinnost, nedostatek podnětů ke zpracování. Paměť, pokud není adekvátně stimulována, zleniví, a pak samozřejmě funguje mnohem hůře. Takto se chovají i orgány a svaly v těle. Proto se snažte být aktivními seniory, plánujte si na každý den nějakou činnost, poznávejte nové lidi a neznámá místa, choďte za kulturou, zajímejte se o dění kolem sebe, čtěte noviny, luštěte křížovky, sledujte v televizi naučné pořady, vědomostní soutěže atd.

Pro některé seniory bude vítaným zpestřením i studium na univerzitě třetího věku. Tyto kurzy vypisuje téměř každá fakulta vysoké školy, poplatek je symbolický a nejde o časově náročnou aktivitu. Můžete si vybrat obor, který vás zajímá, případně více oborů. Zjistěte si, jaké jsou možnosti ve vašem městě.

Pro paměť je významný také pohyb. Fyzickou aktivitou totiž prokrvíme nejen tělo, ale i mozek, který potom lépe pracuje. Mírný pohyb a protažení prospěje také v případě, že cítíme duševní únavu.

Důležitý je i dostatek spánku. Aby informace mohly přejít z krátkodobé paměti do dlouhodobé, je spánek nezbytný, neboť ke zmíněnému přestupu dochází právě během spánku.

V reálném životě využijte každou možnost, která se k procvičení paměti nabízí. Zkuste jít na nákup bez seznamu. Přestaňte používat kalkulačku a zkuste potřebné matematické operace počítat z hlavy nebo na papír. Zkuste se občas naučit něco zpaměti, třeba básničku nebo citát atd.

Pro lepší fungování mozku je neméně důležitá správná a vyvážená strava se správným poměrem bílkovin, sacharidů a tuků a dostatkem vitamínů a minerálů.

Vitamíny:

• A – játra, mléčné výrobky, špenát, žloutek, rajčata, paprika, hrášek, meruňky, broskve…
• B – obilné klíčky, žloutek, kvasnice, vnitřnosti, listová zelenina, ořechy, sója, luštěniny, ryby…
• C – čerstvá zelenina, ovoce, brambory…
• D – vytváří se v kůži přirozeně při pobytu na denním světle, získáme ho z rybího tuku, vajec, kvasnic, kakaa, kokosu…
• E – obilné klíčky, rostlinné oleje, žloutek, maso, vnitřnosti, mléko, ořechy, semena…

Minerály a stopové prvky:

• Vápník – mák, mléčné výrobky, vejce, luštěniny, semena, ořechy…
• Hořčík – banány, mandle, ořechy, ryby, rozinky a jiné sušené ovoce, kakao…
• Zinek – ovesné vločky, korýši a měkkýši, vejce, celozrnné obiloviny, semínka…
• Fosfor – mléko, žloutek, mořské ryby, maso, obilniny, luštěniny…
• Jód – mořské ryby, mořské řasy, špenát…
• Železo – vnitřnosti, maso, žloutek, luštěniny, zelí, ořechy, celozrnné obiloviny…

Pokud jíme vyváženou stravu, většinou tyto látky dostaneme do těla v dostatečném množství přirozeným způsobem. Pokud ne, je nutné je do těla dodávat v podobě různých multivitaminových přípravků a potravinových doplňků.

Dále existují látky, které jsou také pro mozek velmi prospěšné, ne však nepostradatelné, např. lecitin, Ginkgo biloba či česnek.

Neměli bychom zapomínat na dostatek tekutin, nejlépe v podobě čisté vody, ovocných a zeleninových šťáv a neslazených čajů.

Je vřele doporučováno upřednostňovat přirozené potraviny před polotovary a lokální a bio potraviny před nekvalitní velkoprodukcí a dovozem.

Autor: Karolína Schmidtmeyerová