Aktivizace seniorů

Říká se, že člověk žije, pokud mu bije srdce, ale mnoho z nás takový stav nepovažuje za skutečný život. Člověk skutečně žije, pokud se dělí o své prožitky se svými blízkými, když chodí na procházky a má z nich radost, když s potěšením sbírá známky, stará se o svou zahrádku nebo cestuje, navštěvuje knihovnu, maluje, pracuje na počítači, využívá internet nebo navštěvuje Akademii třetího věku, začne dělat nějakou řemeslnou práci, jakýkoli druh sportu, udržuje si bystrou mysl třeba i křížovkami. Zevní známky stáří, jako jsou šedivé vlasy a vrásky, nezbavují lidi radosti ze života, pokud jsou doopravdy zdrávi. „Zdraví není důsledkem jen toho, jak jíme, spíme, pracujeme a vůbec žijeme; je něčím, co v nás povstává z původního počátku, proto nám nestačí jen pečovat o tělo, ve smyslu jídla, pití, sportování. Je nutné celý život pečovat o myšlení i o myšlenky a nepřestávat filosofovat.“ (Hogenová, 2013)

Jak ale uchovat svou životní sílu a jak oživit léta důchodu? Klíčem je vycvičit tělo i ducha k větší aktivitě a tím zlikvidovat předsudek o spojení těchto vlastností s kalendářním mládím. Jednoduše řečeno: být fit a procvičovat nejen stránku tělesnou, ale i duševní.

Vyberte si pohyb, vždyť přiměřeným pohybem posilujete nejen svaly, ale i srdce. Prospěje vám sport s minimální zátěží kloubů, třeba chůze v mírném terénu s hůlkami, tzv. nordic walking, nebo cvičení ve vodě – aquaaerobik. Doporučuje se cvičení jógy, která uvolňuje nejen svaly, ale i duši, učí nahlížet a naslouchat svému tělu, což pro mnoho seniorů je zcela nový zážitek. Nesmíme zapomínat ani na dechová cvičení, nebo společenský tanec. Pro procvičení nejen zádových svalů a hlubokého stabilizačního systméu se doporučuje sezení a cvičení s overbally. Musíme připomenout, že vlivem nedostatku tělesného pohybu senioři trpívají zácpou, zažívacími poruchami, vyčerpáním, onemocněním srdce a cév i jinými potížemi, jež jim ztrpčují život a právě cvičení působí preventivně vůči těmto i dalším neduhům a zároveň vyplavováním endorfinů působí pozitivně na náladu.

Cvičte myšlení a paměť, luštěte křížovky, hrajte sudoku nebo jiné hry, které udržují paměťové schopnosti na výši. Studujte univerzitu třetího věku, učte se pracovat s počítačem, pište si deník nebo třeba kroniku rodiny či města, ve kterém bydlíte. Zkuste vrstevníkům zopakovat článek, který jste přečetli v novinách, viděli v TV, slyšeli v rozhlase nebo děj knihy (biblioterapie). Poslouchejte hudbu (muzikoterapie) a zpívejte si písničky. Určitě si na slova ještě vzpomenete. Navštivte přednášky a školení z různých oborů, sledujte výukové filmy. Nabízí se i cestování, ať již turistické individuální, poznávací zájezdy či studijní cesty.

Procvičujte ruce, najděte si koníčka: třeba háčkování, pletení, draní krajek, malování, zahrádkaření, práce kolem domu, houbaření, sbírání léčivých rostlin, rybaření, včelařství, fotografování, jakýkoli sběratelský koníček, práce ve společenských organizacích. Ať již si najdete koníčka takového či makového, věřte, že je „výborným způsobem duševního odpočinku a má velký zdravotní význam.“ (Trča, 1987)

Buďte společenští, každý člověk potřebuje společnost jiných lidí, aby si s nimi mohl promluvit, svěřit se či poradit se, zkrátka zamezit sociální izolaci. Takže můžete navštěvovat denní centra pro seniory, pro městské lidi se hodí třeba turistický nebo vlastivědný kroužek, návštěva koncertu, divadla nebo kavárny. Přirozená komunita je symbiotickým systémem dávajícím jedinci pocit užitečnosti, sounáležitosti a zodpovědnosti k ostatním. Zároveň mu dává možnost jedinečnosti.

Na závěr je nutné připomenout, že trvalá přiměřená aktivita (tělesná i duševní), správný způsob života, dobré mezilidské vztahy a účelná a zdravá výživa, jsou nejúčinnějšími způsoby boje proti předčasnému stárnutí. Čím déle žije starší a starý člověk na určité intelektuální a kulturní úrovni, tím méně si uvědomuje vlastní stárnutí, tím pomaleji stárne.

Denně si stanovte a dodržujte vhodný denní režim, ve kterém se plně uplatní zásady tělesné a duševní hygieny, dejte si určitý cíl. A ten se snažte splnit. Když se zdaří, nezapomeňte na odměnu.

Autor: Miroslava Firytová

Zdroje:

• HOGENOVÁ, A. K fenoménu stáří. 1. vyd. Praha: Universita Karlova v Praze, 2013.
• TRČA, S. Cesty k dlouhověkosti. 1. Vyd. Praha: Avicenum, 1987.