Třeboň

Lázeňské město Třeboň leží v rybníkářské oblasti Třeboňské pánve, uprostřed CHKO Třeboňsko. Rovinatý terén umožňuje seniorům řadu vycházek či vyjížděk na kole po městě i okolí plném historických památek i přírodních krás. V lázních s moderním sanatoriem s bahenními koupelemi se léčí nemoci pohybového ústrojí. Tradičním průmyslovým odvětvím je pivovarnictví (Regent) a rybářství, zdejší kapr je proslulou „obchodní značkou“.

Historie rybníkářství se začala psát v 2. polovině 14. století, největšího rozvoje dosáhlo za Josefa Štěpánka Netolického († 1538), k jehož největším dílům patří vybudování Zlaté stoky (1506–20). Na jeho práci navázal Jakub Krčín z Jelčan (1535–1604), regent rožmberského majetku. Jeho zásluhou vznikla celá řada největších jihočeských rybníků (Spolský, Svět a zejména Rožmberk) a byl vybudován kanál Nová řeka, odvádějící část vody z Lužnice do Nežárky.

Renesanční zámek vznikl přestavbou původní tvrze v letech 1562–1604. Dvoupatrový objekt se třemi křídly má nad vjezdem třípatrovou hranolovou hodinovou věž zdobenou rožmberským znakem a malbou. Fasády pokrývají sgrafita, na kašně si můžeme prohlédnout plastiku havrana klovajícího Turka; symbolicky je tak připomenuto vítězství Adolfa ze Schwarzenberka nad Turky u Rábu. V interiérech čítajících na 120 místností vede několik prohlídkových okruhů, expozice jsou věnované Rožmberkům a Schwarzenberkům, historii města a rybníkářství. Zaujme i expozice jezdectví a chovu psů doplněná obrazy J. J. Hamiltona a bruselskými gobelíny z poloviny 17. století.

Z opevnění se dochovaly všechny brány a hradební pásy s několika baštami, které jsou nejlépe viditelné od hráze rybníka Svět. K pozoruhodným církevním stavbám patří klášterní kostel P. Marie Královny a sv. Jiljí (1367–84), někdejší součást augustiniánského kláštera. Slohově téměř čistá stavba je krásnou ukázkou jihočeské gotiky. Koncem 14. století byl kostel vyzdoben mimořádně cennými tabulovými oltářními obrazy od tzv. Mistra třeboňského oltáře a opukovou sochou Madony, jedním z nejkrásnějších výtvorů českého sochařství.

V centru na náměstí T. G. Masaryka stojí stará renesanční radnice. Budova má podloubí s mohutnými pilíři a v roce 1638 k ní byla přistavěna 31 m vysoká hodinová věž s ochozem a cibulovou střechou. V 18. století ozdobily průčelí fresky a znaky (městský, rožmberský a schwarzenberský). Z měšťanské zástavby vyniká čp. 97 U Bílého koníčka (1544) s podloubím a bohatě členěnou renesanční atikou. V letech 1972–73 byla budova upravena na hotel. Dům čp. 89 patřil J. Štěpánkovi Netolickému (pamětní deska), v interiéru se dochovaly původní fresky. Na náměstí stojí mariánský sloup (Leopold Huber, 1780) a kamenná kašna (1569).

K nejoblíbenějším rekreačním místům a cílům vycházek patří rybník Svět na jižním okraji Třeboně, na Spolském potoku. V letech 1570–74, kdy ho Jakub Krčín nechal stavět, to byla hodně kontroverzní stavba. Třeboňští měšťané se bouřili, protože kromě polí byl zatopen i špitál augustiniánského kláštera. Krčín po těchto protestech dal rybníku název Nevděk. Veškeré zajímavosti se lze dočíst na panelech NS Kolem Světa, která zájemce zavede mj. k novogotické Schwarzenberské hrobce. Dvoupatrová stavba na břehu rybníka je odvodněna kanálem a postavena ze speciálně vypalovaných cihel. Zinkové rakve patří 27 členům rodu.

Rady na cestu: Do Třeboně míří silnice I/34 a II/150, žel. trať 226. Město je i významným kulturním centrem, kde se konají různé koncerty a festivaly. Podrobné informace zájemcům podá IC na Masarykově nám., tel.: 384 721 169, 724 064 504.

Autor: Marcela Nováková