Lázně Libverda

Obec a lázně, kdysi pojmenované Bad Liebwerda, leží v půvabném údolí obklopeném smíšenými lesy, při hranici Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Bývala to pastevecká osada, zmiňovaná v urbáři frýdlantského panství roku 1381. A už ve stejném století se šířily zvěsti o léčivých účincích zdejší vody, přírodní železnaté kyselky nasycené oxidem uhličitý

Rádi se tu zastavovali věřící, putující k mariánskému poutnímu místu v Hejnicích. Ti pramen nazvali Boží voda. Původně tu vyvěral jen jediný pramen, jímaný do vydlabaného lipového špalku. Později se voda dokonce vyvážela, třeba v roce 1583 putovalo několik soudků do Drážďan ke dvoru saského kurfiřta Augusta I. A vděčným odběratelem byl Albrecht z Valdštejna, který si během třicetileté války nechal zdejší vodu zasílat na všechna svá vojenská tažení. V té době také v Libverdě fungovaly malé lázně, ale válečné události jejich rozvoji nepřály, a proto téměř zanikly.

Teprve v 2. polovině 18. století se iniciativy chopili majitelé panství Clam-Gallasové a roku 1760 otevřeli první lázeňský dům. Nově odkryté a upravené prameny dostaly jména příslušníků tohoto šlechtického rodu: Marie, Kristián, Josefina, Vilém, Bierbon, Hubert a Eduard. Staré dobové kresby dokládají zašlou slávu a popularitu Libverdy. Na konci 18. a počátkem 19. století sem přijížděli vzácní hosté, třeba císař Josef II., švagrová ruského cara, velkokněžna Anna Fjodorovna, německý hudební skladatel Carl Maria von Weber tu dokonce pobyl tři týdny, léčil se tu Josef Jungmann i spisovatel Franz Kafka a mnozí další.

Stával tu letní zámeček, pořádaly se promenádní koncerty, knihy hostů se plnily jmény vděčných pacientů. Od roku 1910 se voda v lahvích dovážela do Německa a roku 1936 získala Libverda lázeňský statut. V 50. letech 20. století byly odkryty dva velké vodní zdroje, které jsou dodnes základem léčby zabývající se chorobami srdce a oběhového aparátu, pohybového ústrojí nebo dýchacích cest. Přijíždějí sem unavení, vyčerpaní a neurózami postižení pacienti, aby nabrali nových sil a okusili blahodárné účinky uhličitých koupelí, rašelinných zábalů, pitných kúr i příjemných vycházek v lázeňském parku i v blízkém okolí. Lázně nabízejí i wellness, relaxační a víkendové pobyty.

V krásně upraveném lázeňském centru dosud stojí původní budovy: starý pavilon, dřevěný pavilon, klasicistní pavilon, hudební pavilon, zámeček s erbem Clam-Gallasů a dvoukřídlá kolonáda z roku 1847.

Současně s rozšířením léčby vyrůstaly další budovy sloužící pacientům, kteří mají k dispozici tenisové kurty, minigolf, i fitness centrum. Rozsáhlý zámecký park s desítkami rododendronů a azalek je protkán cestami s lavičkami. Mnozí z hostů se vypravují ke zdejší raritě, kuriózní restauraci Obří sud (1931), od níž je krásný výhled na Jizerské hory.

Zajet si můžeme do Frýdlantu (12 km) s proslulým hradním a zámeckým areálem, kdysi sídlem vévody frýdlantského a císařského generalissima Albrechta z Valdštejna.

Vděčným turistickým cílem jsou nedaleké Hejnice, k nimž Lázně Libverda administrativně patří. Slavné poutě se sem konaly i přes hřeben Jizerských hor z Liberce, o čemž svědčí název jedno z kopců na cestě, Hora Olivetská (886 m), a dokonce z Lužice. Po rekonstrukci působí v někdejším klášteře Mezinárodní centrum duchovní obnovy, zřízené litoměřickým biskupstvím v roce 2001. Ale návštěvníky především upoutá nádherný chrám Navštívení P. Marie (J. B. Fischer z Erlachu, 1722–25), vyzdobený řadou umělců v čele s malířem Josefem Kramolínem.

Místní částí Hejnic je Ferdinandov se soukromým arboretem a domem čp. 15, na němž pamětní deska hlásá, že jde o místo posledního výskytu polyhistora Járy Cimrmana.

Rady na cestu: Z Liberce, kam vede rychlostní komunikace R35, pokračujeme k severu po silnici I/13 do Frýdlantu. Odtud míří silnice II/290 do Hejnic a dál už jen místní komunikace do Lázní Libverda a dále do Nového Města pod Smrkem. Informační centrum sídlí v čp. 17, tel.: 482 322 457, oficiální stránky obce Lázně Libverda

Autor: Marcela Nováková