Lázně Kynžvart

Město (673 m n. m., 1580 obyv.) se rozkládá na úpatí Slavkovského lesa, 5 km severozápadně od Mariánských Lázní. Někdejší podhradní osada se ve 13. století rozrostla na městečko při křižovatce obchodních a zemských cest a od středověku se v jeho okolí těžily cínové rudy. Panství od r. 1630 drželi Metternichové a s tímto rodem je spojena výstavba nového zámku. Prameny známé od 16. stol. se staly základem lázní a r. 1862 získal Kynžvart status lázeňského města, zdejší lázně měly podle plánů konkurovat Mariánským Lázním. Stavebních památek se tu však dochovalo málo, většina byla zničena při zhoubném požáru r. 1865. Přesto si senioři určitě najdou čas k prohlídce těch zachovalých, které rozhodně stojí zato navštívit.

Kostel sv. Markéty byl postaven v gotickém slohu, ale znovu byl vystavěn r. 1506 a upraven r. 1870. Z historické zástavby dosud stojí několik empírových měšťanských domů a renesanční dům z 16. století (Potoční ul. čp. 30). Z lázeňských objektů, budovaných po polovině 19. stol., se dochoval objekt Nových lázní (1862) a rozlehlé vily v historizujících slozích. Z pramenů je nejznámější Richardův pramen, vyvěrající uprostřed parku a krytý pavilonkem.

Okolím Kynžvartu vede řada značených cest, směřujících do půvabného okolí a k jednotlivým památkám. Na zalesněném vrchu (827 m) nad městem (1,5 km po zelené a žluté zn.) se dochovaly zříceniny královského hradu Kynžvart z 1. poloviny 13. stol., vybudovaného na ochranu hranic pod názvem Königswart – Králova stráž. V r. 1647 hrad vypálili Švédové a už nebyl obnoven.

Západně od města, uprostřed parku, stojí nejvýznamnější památka – klasicistní zámek, postavený na místě starší stavby z 16. stol. v letech 1820–33 (Pietro Nobile). Stavebníkem byl kancléř Klement Václav Lothar Nepomuk Eusebius Metternich, autor Svaté aliance, který zámek využíval i jako reprezentační sídlo a vedl zde mnohá diplomatická jednání. Z významných osobností býval na zámku hostem například básník a badatel J. W. Goethe (1818 a 1822). Metternich na zámku soustředil mnoho uměleckých předmětů, zbraní, porcelánu i kuriozit, mimořádně cenná je knihovna s 24000 svazky. V kabinetu kuriozit je i 3500 let stará egyptská mumie.

K vycházkám láká seniory i ostatní návštěvníky krásně udržovaný anglický park (300 ha) s rybníky. Přírodní park je doplněn drobnými architektonickými objekty jako čajovna, lesní kaple, čínský pavilon, památník dvou císařů nebo kříž princezny Pascalliny aj. K zámku patřily další stavby jako pivovar, kovárna, dvůr či mlýn. Ty jsou postupně upravovány a zčásti využívány golfovým klubem.

Bez obav se můžeme pustit i za dalšími zajímavostmi. Například k přírodní památce Kynžvartský kámen při žluté značce 0,5 km od nádraží směrem k městu. Jedná se o žulový balvan s odtokovými žlábky, tzv. pseudoškrapy. Pod vrchem Holina se rozkládá stejnojmenná přírodní rezervace přirozeného bukového porostu. V okolí je několik vývěrů kyselek, které zčásti zpřístupňuje naučná stezka vedená vlevo ze silnice 1 km od jihovýchodního okraje města. Zdatnější senioři se mohou pustit po modré a zelené značce do Mariánských Lázní (10 km), odkud se vrátí veřejnou dopravou.

Rady na cestu: Z Plzně po D5 do Stříbra, odtud po II/21 směrem na Cheb. Odbočka ve Velké Hleďsebi nebo ve Staré Vodě. Žel. trať 170 Praha–Plzeň–Cheb, z nádraží 1 km po zelené zn. k zámku, 3 km do města. Informace o zámku získáme na tel.: 354 691 424 nebo na webových stránkách www.zamek-kynzvart.cz, o městě na www.kynzvart.cz

Autor: Marcela Nováková