Lázně Jeseník a okolí
Na svazích Studničního vrchu, zhruba 2 km severozápadně od centra Jeseníku, najdeme první vodoléčebné lázně na světě, založené v roce 1838 zdejším rodákem Vincenzem Priessnitzem. „Vodní doktor“ zprvu čelil mnoha žalobám oficiálních lékařů, ale rychle získával věhlas, a úspěchy ho povzbuzovaly k další horečnaté činnosti. Když v pouhých 51 letech zemřel, převzal řízení lázní v roce 1853 špičkový odborník Josef Schindler. V čele ústavu stál dlouhých 38 let a doplnil Priessnitzovy přírodou inspirované metody o poznatky moderní medicíny. Pod vedením dalšího primáře, Josefa Reinholda, dosáhly lázně v první třetině 20. století světového věhlasu.
Dnes jsou lázně v soukromých rukou a akciová společnost Priessnitzovy léčebné lázně si do znaku dala lva, symbol síly a vítězství. V současnosti je léčba založena nejen na využití léčivých pramenů, ale doplňují ji nejmodernější léčebné a rehabilitační postupy. Pacienti mohou využívat bylinné a perličkové koupele, okusit moc akupunktury, světloléčby a vodoléčby, parafínových zábalů i masáží a účastnit se pohybových terapií. Nechybí ani ranní chůze rosou, pracovní aktivity pro zahřátí či sázení vlastního památečního stromku. Speciální programy jsou připraveny pro seniory.
Ústředním lázeňským domem je nápadný secesní Priessnitz. Byl postaven roku 1910 a ve své době patřil k největším na světě. Z dalších domů, nabízejících lázeňské služby, tu najdeme Lázeňský dům Bezruč, Wolker, J. Ripper, Lékařskou a Jubilejní vilu a další. Vedle rodného domu V. Priessnitze, kde sídlí zakladatelovo muzeum, stojí tzv. Hrad, někdejší Velký léčebný dům z let 1838–39 s přístupným Domácím pramenem. Na lázeňské kolonádě byla vybudována novogotická kaple s kryptou, v níž spočinuly ostatky zakladatele lázní a jeho manželky.
Nedílnou součástí klimatologické léčby jsou vycházky do přírody, a ta je v okolí Jeseníku výjimečně krásná. Vycházkové cesty vedou k desítkám pramenů, většinou pěkně upravených, k lavičkám, altánům a vyhlídkovým místům. Kamenné památníky a mísy pramenů, zhotovené z místního slezského mramoru a ze slezské žuly, jedinečným způsobem vyprávějí příběhy lázeňských hostů. K nejhezčím patří Rumunský pramen vybudovaný v letech 1888–90 jako poděkování rumunského krále Carola I., osobního pacienta doktora Schindlera. Žofiin pramen zase připomíná lásku Priessnitzovy dcery a jejího budoucího manžela, maďarského velkostatkáře Ujházyho. Enhuberův pomník vypráví smutný příběh duševních muk majora Friedricha Edelmanna von Enhubera, sebevraha, který tu našel místo posledního odpočinku. Navždy ho připomíná pomník ve tvaru zlomeného sloupu. Tak bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. Co pomník a pramen, to děkovný či dojímavý příběh.
V okolí lázní je vyznačeno několik tras různých délek a obtížností, od 1 do 3 kilometrů a jsou tak vhodné i pro seniory s omezenými možnostmi pohybu. K vycházkám láká i 7 km dlouhá cesta Vincenze Priessnitze, propojující hned 15 pramenů. Nejzajímavější je ale Cesta života, stoupající Jižním svahem a lemovaná sochařskými díly Jana Šimka z let 1979–85. Jedenáct skulptur vyrůstajících z kamenných polí končí Bránou života, odkud je nádherný výhled na panorama Hrubého Jeseníku.
Navštívit můžeme i město Jeseník, spojené s lázněmi městskou dopravou, Lipovou-lázně nebo nedaleké Jeskyně Na Pomezí.
Rady na cestu: Jeseník leží na hlavní silnici I/18 s návazností na I/60. Rychlíky sem jezdí ze Zábřehu na Moravě nebo z Mohelnice a mají dobré spojení s Prahou. Z Prahy sem jezdí i dálkové autobusy přes Hradec Králové a Týniště nad Orlicí, využít lze i spojů z Olomouce. Veškeré informace o možnostech zábavy a rekreace v okolí poskytuje Lázeňské infocentrum, Priessnitzova 12, 790 03 Jeseník, tel.: 584 491 470, e-mail: infocentrum@priessnitz.cz
autor: Marcela Nováková
Komentáře
Žádný komentář nebyl přidán. Buďte první!
Přidat komentář