Lázně Bohdaneč

Město (218 m n. m., 3240 obyvatel) 6 km severozápadně od Pardubic je, jak už název napovídá, především lázněmi, s chladnými (21°C) prameny minerální vody, tryskajícími z hloubky 350 m. Léčí se tu hlavně choroby pohybového ústrojí a cévní soustavy.

Písemně je obec zmiňována roku 1264 a dlouhá léta byla součástí majetku mocných Pernštejnů, kteří v 15.–16. století vybudovali v okolí soustavu rybníků, jejíž menší část se zachovala dodnes. Jako město je Bohdaneč připomínána k roku 1514, ale významnější rozvoj jí přineslo až založení lázní roku 1896. K lázeňským hostům patřily i významné osobnosti kulturního a politického života, léčil se tu například T. G. Masaryk nebo komik Vlasta Burian. Roku 1980 se označení Lázně dostalo i do oficiálního názvu města.

Nedávno nově upravenému ústřednímu náměstí vévodí kostel sv. Maří Magdalény z let 1728–37 (T. Haffenecker), upravený roku 1860 Fr. Schmoranzem. V jeho sousedství stojí pěkná původně renesanční radnice s podloubím z 16. století, barokně upravená po požáru v roce 1772. V radniční zdi je zabudovaná vzorová míra – loket, jedna z mála, které se v Česku dochovaly. Cílem návštěvníků, a senioři v tomto ohledu často hrají prim, je zdejší vynikající cukrárna s bohatou nabídkou sladkých lákadel.

Areál lázní byl zbudován v letech 1911–13 podle návrhů vynikajícího architekta Josefa Gočára, tvůrce plánů zdejšího vodojemu a několika soukromých domů, například rodinné vily v Dukelské ulici (1930). Všechny zajímavé městské památky spojuje trasa naučné stezky Gočárův okruh. Mezi roky 1968 a 1990 v městě sídlila jedna z velkých posádek sovětské armády; jejich „rudé městečko“ nebylo po roce 1990 opuštěno a nezchátralo, ale prošlo zajímavou revitalizací a pochmurné doby připomíná už jen pomník zavrtávajícího se tanku od sochaře Davida Černého (2001).

Během lázeňského pobytu najdou i senioři dostatek času poznat nejbližší okolí Bohdanče. K největším zajímavostem patřínárodní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka, památka na dřívější rozsáhlé rybniční hospodaření na Pardubicku. Propojení rybníků zajistil 34 km dlouhý Opatovický kanál vedoucí z Labe u Opatovic a vracející se ke stejné řece u Semína. Napájel rybníky o vodní ploše více než 700 ha a poháněl řadu vodních mlýnů. Koncem 19. století byly některé rybníky obnoveny. Patří k nim i Bohdanečský rybník a Matka, předtím dlouhou dobu vypuštěné a využívané jako zemědělská půda.

Oba rybníky lemuje široký pruh rákosin, orobinců, sítin, skřípin a ostřic, poskytujících vhodné prostředí k hnízdění i odpočinku při jarních či podzimních tazích velké řadě ptactva. Z druhů, které zde hnízdí nebo sem jen zaletují, jmenujme namátkou potápky, volavky, labutě, husy, četné druhy kachen, poláky, bukače velkého i malého. V rákosinách najdeme četné druhy rákosníků, sýkořici vousatou či moudivláčka obecného. Nechybí ani sovy, motáci a další dravci. Žije tu i několik druhů netopýrů a dnes ohrožení, dříve nežádoucí škůdci, sysli a křečci.

Z Lázní Bohdaneč se po zelené značce dostaneme k Opatovickému kanálu. Za ním začíná naučná stezka. Souběžně s její částí na jihovýchodní a východní straně rybníka vede také cyklostezka.

Poznávání historických památek i kulturní a společenské vyžití nabízejí sousední Pardubice, kam z lázní v krátkých intervalech jezdí městský trolejbus č. 3, takže i senioři mají možnost se do města pohodlně dostat. Návštěvníky láká především krásně upravený Pernštejnský zámek, v jehož prostorách probíhají mnohdy velmi zajímavé výstavy.

Rady na cestu: Přes město vede i silnice I/36 z Pardubic směrem na Prahu, napojit se můžeme na dálnici D11 z Prahy do Hradce Králové. Pardubice mají výborné železniční spojení do mnoha míst republiky.

Autor: Marcela Nováková