Lázně Bechyně

Město a lázně (406m n. m., 6000 obyvatel) ležící nad soutokem Lužnice a Smutné, 20km jihozápadně od Tábora. V Kosmově kronice najdeme zmínku o bechyňském kraji, který zabíral rozsáhlé území. Hradiště zde zmiňované bylo ve 12.stol. v majetku pražských biskupů, od nichž je koupil Přemysl Otakar II., a roku 1268 založil hrad, jehož předhradí bylo později povýšeno na město a opevněno. K rozkvětu došlo v 15. a 16.stol., především v době, kdy tu sídlil Petr Vok z Rožmberka. Posledními šlechtickými držiteli byli Paarové (do r. 1848). Od 15. stol. město proslulo hrnčířstvím a v 18. století vznikly lázně. Nejstarší lázeňskou stavbou je budova Libušiných lázní (1904–07), léčí se zde nemoci pohybového ústrojí a poruchy výměny látkové.

Hrad byl v 15. a 16.stol. přebudován na renesanční zámek. V krásných renesančních interiérech je expozice vztahující se k životu Petra Voka; v bývalé sýpce je Muzeum Vladimíra Preclíka, v bývalém zámeckém pivovaře sídlí pobočka Alšovy jihočeské galerie (keramika). Částečně se zachovaly zbytky opevnění zv. Čertova zeď. Mezi církevními památkami zaujme gotický kostel Nanebevzetí P. Marie z 13. stol. s cennou sklípkovou klenbou a hodnotným zařízením (mj. obrazy K. Škréty). Klášter s kostelem tvoří komplex uzavírající rajský dvůr. Dalšími církevními stavbami jsou děkanský kostel sv. Matěje (původně gotický, upraven v 17. a 19.stol.) a hřbitovní kostel sv. Michala (1667–70).

V Bechyni můžeme navštívit také městské muzeum nebo Hasičské muzeum na náměstí T. G. Masaryka. V bývalé synagoze je od r. 2006 Muzeum turistiky.

Pozoruhodnou technickou památku představuje most Duha, jednoobloukový, vysoký 50m, rozpětí 90m, délka mostovky 225m, šířka 8,9m. Vybudován byl v letech 1926–28, vede po něm silnice i železnice.

Okolí Bechyně nabízí procházky především po březích Lužnice. K jihu vede červená značka do Kolodějí nad Lužnicí a dále do Týna nad Vltavou, k severu směřuje ke zříceninám hradu Dobronice. Obě větve červené značky jdou po pravém břehu řeky. Přejdeme-li na druhý břeh, narazíme na žlutou značku mířící do přírodní rezervace Židova strouha. Trasa je neprůchodná za vyššího stavu vody, protože turistická značka přechází z břehu na břeh. Na cestě romantickým kaňonovitým údolím bychom marně hledali můstky či lávky, a tak si za vyšší vody užijeme dobrodružného brodění mezi skalami, převisy a jeskyněmi. Při ústí strouhy do Lužnice jsou dodnes patrné pozůstatky hradiště z doby bronzové a halštatské.

Nejkratší značená cesta (modrá) míří z Bechyně ke kapli sv. Marka na Poušti. Stavbička z roku 1549, při níž kdysi žil poustevník, je dnes, bohužel, v oploceném areálu rekreačního střediska. A tak se můžeme pozastavit jen u skupiny velkých kamenů, nazývané zkamenělé stádo. Podle pověsti jde o pastýře a jeho ovečky, zakleté selkou, když se pastýř opozdil při návratu z pastvy

Navštívit můžeme také Sudoměřice u Bechyně, kde stojí cenný gotický kostel Všech svatých ze 14.stol. s nápadně strmými krovy.

Rady na cestu: Železniční trať 202 Tábor–Bechyně. Autem z Tábora západním směrem po I/19, v Oltyni vlevo na I/29, v Opařanech vlevo na II/122. Informace: zámek 381 213 143, Turistické informační centrum, tel.: 381 213 822

Autor: Marcela Nováková