Janské Lázně


Lázeňské město a současně středisko zimní i letní turistiky (519 m n. m., 880 obyv.) leží ve východních Krkonoších, 15km severozápadně od Trutnova. Kromě lázeňských budov tu najdeme řadu soukromých hotýlků a penzionů nabízejících služby širokému spektru klientů včetně aktivních seniorů v širokém cenovém rozmezí.

I když pověst praví, že teplý pramen objevil r. 1006 Jan z Chockova, bylo nejspíš místo objeveno až horníky ze zlatých a stříbrných dolů na Rýchorách. První písemná zmínka o místě je ze 14. století, kapli nad prameny vysvětil r. 1451 papežský legát Aeneas Silvius. Od 16. stol. se k léčbě využívá voda teplá 29,6°C a do místa zvaného Teplice Svatojánské mířila procesí nemocných. V r. 1675 nechal Jan Adolf Schwarzenberg vystavět krčmu a postavit první lázeňské budovy. R. 1867 koupila lázeňské provozy obec Janské Lázně a vybudovala nové pavilony a v r. 1935 zde byla otevřena první evropská léčebna dětské obrny.Dnes jsou lázně zaměřeny i na pooperační a poúrazové stavy, svalová onemocnění, kožní problémy i nemoci horních cest dýchacích a poskytují i krátkodobé relaxační pobyty, hojně využívané seniory, kteří tak spojí relaxaci s výlety do východní části Krkonoš.

V centru lázní stojí novorenesanční kolonádase secesními prvky (1893). V lázeňském prostoru jsou vývěry asi 20 radioaktivních, termálních a minerálních pramenů. Lázeňské lesy byly částečně upraveny parkově a umožňují kratší i delší vycházky. Církevní památky zastupuje římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele (1855) a evangelický pseudogotický kostel (1873–79). V obci funguje krytý bazén. Výlety usnadňuje autobusová linka, s jejíž pomocí se můžeme podívat i do vzdálenějších míst a měst.

Na konci městečka při silnici na Černý Důl je dolní stanice lanovky na Černou horu(1299m). První visutá lanovka u nás začala jezdit r. 1928, v r. 2006 prošla rekonstrukcí. Překonává výškový rozdíl 566m na trati dlouhé 2235m. Na vrcholu stojí 80m vysoká věž bývalého televizního vysílače, severozápadně od vrcholu se rozkládá rezervace Černohorská rašelina (66ha), jedno z největších vrchovištních rašelinišť v Krkonoších, přístupná po naučné stezce. Na Černé hoře stojí od roku 1928 Sokolská bouda a horský hotel Černá bouda, vystavěný na místě bývalé dřevorubecké samoty. V zimě je v provozu několik sjezdových tratí a sáňkařská cesta.

Z Černé hory se můžeme vydat několika směry. Červená značka se vrací Zvonkovou cestou do lázní. Žlutá vede přes Zrcadlovky k modře značené Lobkovicově cestě, po níž se opět vracíme do lázní. Cesta T je značena zeleně a míří k Malým a Velkým Pardubickým boudám a k Modrým kamenům. Podniknout lze i náročnější celodenní túru z Černé hory do Pece pod Sněžkou a odtud se vrátit autobusem. Podívat se můžeme také do Trutnova s půvabným Krakonošovým náměstím a řadou historických památek, nebo do Černého Dolu s barokním hotelem Pošta. A mlsné jazýčky určitě uspokojí návštěva Hoffmannovy boudy, pověstné borůvkovými knedlíky a typickými krkonošskými jídly. Prostě pobyt v Janských lázních si lze užít ve všech směrech.

Rady na cestu: Bus na lince Vrchlabí–Pec p. S., Vrchlabí–Trutnov. Žel. zastávka Svoboda n. Ú., trať 045 (6km). Silnice II/297 od Mladých Buků k Černému Dolu. Informace získáme v IC, tel.: 499 875 186

Autor: Marcela Nováková

Komentáře

Žádný komentář nebyl přidán. Buďte první!

Přidat komentář