Teplice nad Metují

Na horním toku Metuje, na okraji pískovcových Adršpašsko-teplických skal, asi 8 kilometrů severozápadně od Police nad Metují leží v půvabném údolí řeky městečko Teplice nad Metují (463 m n. m., 1 850 obyv.). Historie Teplic sahá do 14. století, kdy jsou poprvé roku 1362 uvedeny jako Guswegnsdorf alias Teplicz v majetku Tasa z Rýzmburka. Vyvinuly se jako osada pod skalním hradem Střmen a české jméno dostaly podle dodnes zde vyvěrajících teplých pramenů. Když byl Střmen spolu se sousedním Adršpachem roku 1447 pobořen Slezany, stala se správním centrem panství teplická tvrz, jejíž osádka měla za úkol střežit obchodní cestu z Trutnova do Broumova a dál do Slezska. V posledním desetiletí 16. století nechal na místě tvrze postavit Václav Bohdanecký z Hodkova renesanční zámek. Po Václavově smrti roku 1614 byly Teplice rozděleny na Horní a Dolní. Části patřily dvěma různým majitelům, a tak i v Dolních Teplicích vyrostl zámek.

Renesanční Horní zámek (1599) byl upraven roku 1877 a později se stal sídlem městského úřadu. Barokní Dolní zámek nechali postavit Schmiedenové v roce 1664, upraven byl roku 1888 továrníkem Faltysem. Zeď zdobí sedm rokokových plastik z dílny M. B. Brauna a jeho následovníků (kolem r. 1750); zámek není přístupný. Barokní kostel sv. Vavřince (1724) vyrostl na místě původního dřevěného kostelíka; v interiéru si můžeme prohlédnout nástropní malby z roku 1730. Kontribuční sýpka pochází z 1. poloviny 18. století a barokní poutní kostel P. Marie Pomocné (zvaný na Kamenci) byl vybudován roku 1754; vede k němu zelená značka. Před hotelem Sokol vyvěrají prameny se stálou teplotou vody, které nezamrzají ani při –30 °C.

Ubytování nabízejí nejen místní hotely a penziony, ale v blízkém i vzdálenějším okolí je řada kempů a chatových osad. Koupání je možné nejen v teplickém koupališti, ale i v řadě jezírek.

Okolí Teplic je jako stvořené pro aktivní dovolenou. Desítky cest protínají Teplické i Adršpašské skály a lákají k delším či kratším procházkám. Obě skalní města tvoří jeden komplex se dvěma oficiálními vstupy (v sezoně se platí vstupné). K Adršpašskému vchodu se z Teplic dostaneme místní lokálkou.

Abychom poznali historii zdejšího kraje, můžeme navštívit zříceniny tří hrádků, patřících kdysi do soustavy pohraničních pevnůstek. Prvním z nich je Adršpach na severozápadním výběžku Adršpašských skal. Královský hrad byl vybudován na skalnaté plošině Starozámeckého vrchu (681 m n. m.) pravděpodobně koncem 13. století. Na jižní a západní straně chránily sídlo dvojité valy s příkopem, ostatní strany měly přirozenou ochranu v kolmých skalních blocích. Hrad byl po roce 1427 obsazen tábority, podnikajícími odtud výpady do sousedního Slezska. Protože útoky pokračovaly i později, Slezané hrad roku 1447 koupili a pobořili tak, že už nikdy nebyl obnoven. Druhým hrádkem jsou Skály, zvané někdy Bišofštejn nebo Katzenštejn, 3 kilometry jihozápadně od Teplic. Hrad nechal v konci 14. století vybudovat pozdější husitský hejtman Matěj Slavata z Lípy. Jeho syn odtud po husitských válkách vedl spanilé jízdy do Slezska a Lužice, proto Slezané hrad vykoupili a roku 1447 byl zbořen. Tento hrádek však byl obnoven a jeden čas na něm sídlil vnuk Jiřího z Poděbrad, kníže Bartoloměj Minsterberský. V roku 1513 se Slezané pokusili hrad dobýt znovu a brzy nato je už popisován jako pustý. Po bělohorské bitvě se na hradě tajně scházeli evangelíci v čele s českobratrským biskupem Matoušem Ulickým.

Místo, kde hrad stával, obklopují skalní bloky, na nichž byly vybudovány obranné bašty, horní hrad s palácem byl v jihozápadní části a patřila k němu mohutná skalní věž, na niž vedlo částečně dochované schodiště. K hradu vede pěšina strmě stoupající skalami od zámečku Skály. Hrad je přístupný po schůdcích, žebřících a tesaných schodech, z vrcholové plošiny je pěkný kruhový výhled.

Cesta od zříceniny vede k ohrazenému patrovému zámečku s mansardovou střechou. Bývala to tvrz Čertorejských, přestavěná roku 1666 K. Sobkem z Bilenberka na letní sídlo královéhradeckého biskupa. V části zámečku je restaurace, v ohrazeném prostoru parkoviště, odpočinkové místo a občerstvení. Vedle zámečku je rybníček s chráněnými lokalitami; lze jej obejít částečně po povalovém chodníku. Od zámečku vedou značené cesty do Supích skal. V okolí se dochovala se řada pěkných roubených stavení, dnes většinou rekreačních.

Posledním hrádkem je Střmen mezi Vstupní a Vlčí roklí, 2 km západně od Teplic.Královský hrad byl založen v 1. polovině 14. století a zhruba po sto letech byl roku 1447 spolu s dalšími hrady v okolí zbořen Slezany, toužícími zabránit loupeživým výpravám. Hrad byl vybudován na několika skalních blocích, spojených dřevěnými mosty a doplněných dřevěnými věžemi, budovami a opevněním. Dochovala se do skalních stěn vysekaná místa pro trámy, na nejvyšší skalní věž se dá vystoupit.

Největším lákadlem je však návštěva Adršpašsko-teplických skal (NPR) s nejvyšším skalnatým Čápem (786 m), poskytujícím kruhový rozhled. Jde o nejrozsáhlejší komplex skalních měst v Čechách s mimořádně hustě rozmístěnými skalními věžemi, roklemi, úzkými průchody, „ulicemi“ a „náměstími“, skalními stěnami apod. Přírodní síly vymodelovaly v pískovcích nejrůznější bizarní tvary, jimž lidská fantazie přiřkla názvy. V Adršpašských skaláchjsou to např. Milenci, Džbán, Starosta a Starostová, Homole cukru, Krakonošův zub ad. Rozlohou menší Adršpašské skály přecházejí na jihu nenápadně v rozsáhlejší a zřetelně mohutnější Teplické skály, jež odděluje téměř 4 kilometry dlouhá Vlčí rokle. Její horní částí protéká říčka Metuje, na níž bylo vybudováno Adršpašské jezírko. Turisté se po něm nechávají vozit na pramici. Mohou tu také obdivovat tzv. Velký vodopád, jímž se vody na pokyn převozníka řítí z výšky 16 metrů. Teplické skályjsou charakteristické větší mohutností skalních útvarů, v nichž dominují např. Řeznická sekera, Strážní věž, Skalní brána, Koruna (též Skalní koruna), dlouhá, široká a přes 50 m vysoká Martinská stěna atd. Omezený vstup do skal je v době hnízdění sokola stěhovavého.

Rady na cestu: Teplice nad Metují jsou křižovatkou železničních tratí Týniště nad Orlicí–Broumov a Teplice nad Metují–Trutnov; méně významné autobusové spoje sem jezdí mj. z Náchoda a Police nad Metují, ve zdejším integrovaném dopravním systému je ale prioritou vlak.

Autor: Marcela Nováková