Prachovské skály

Rozmanitost a malebnost skalních tvarů oblasti je dána zvětráváním a modelací kvádrových pískovců. V dlouhém období od mladších třetihor do současnosti vznikla skalní města, seskupení sloupů, věží, pilířů a bloků, s uličkami kaňonů, soutěsek a roklí, omezených rovnými, téměř svislými puklinami.

Nejvýznamnější a nejrozsáhlejší částí Prachovských skal je tzv. Svinčická část na jih od údolí říčky Buňky, zabírající asi dvě třetiny rozlohy území a představující nejnavštěvovanější oblast s hustou sítí značených cest a řadou vyhlídek nejen na blízké, ale i na vzdálenější okolí s výškovými dominantami: Velišem, Troskami, Zvičinou, Zebínem, Kumburkem, Táborem, Kozákovem či Ještědem. Nejtypičtější skalní město leží jihovýchodně a východně od Turistické chaty; patří k němu na východě mohutné věže Krkavčích skal. V okolí Hlaholské, Hakenovy a Rumcajsovy vyhlídky prochází zelená značka bludištěm rozsedlin se zaklíněnými bloky; zde vznikla také nejrozsáhlejší puklinově suťová jeskyně Bratrská modlitebna, dlouhá kolem 30m.

Působivé pohledy na skalní město umožňují vyhlídky Všetečkova, Míru, Českého ráje a Pechova. Před návštěvníky se zvedají desítky věží, vysoké až přes 40m, např. Šlikova věž, Mnich, Orel, Kapucín a zejména symboly skal – Prachovská jehla s blízkou Prachovskou čapkou. Nejproslulejším kaňonem, Císařskou chodbou, vede po stupňovitě stoupajícím dnu tur. trasa tzv. Malého okruhu od Turistické chaty.

V západním okolí hotelu Šikmá věž, vzniklo malé bludiště s úzkými průchody, soutěskami (Americká sluj), roklemi (Babinec) a rozsedlinami, místy zavalenými zřícenými bloky se suťovými a rozsedlinovými jeskyněmi (největší Kladivo, dlouhá 29m, Lachmanova a v Babinci). Mohutná Šikmá věž poskytuje vyhlídky na Velišský hřbet, Jičínskou kotlinu a Zvičinu.

Hrádecká část na severovýchodě Prachovských skal představuje široký, rozčleněný hřbet, ukončený na východě nad hotelem Skalní Město a na západě se vidlicovitě rozšiřující v okolí kaňonu Javorového dolu. Zde území vrcholí Novým hrádkem (425m) a Starým hrádkem (415m), jehož výhodná poloha představovala ústřední místo pravěkého osídlení skal. Místy se zde zachovaly zbytky valů (např. u Skautské vyhlídky) a mohylová pohřebiště.

Výjimečné přírodní a archeologické hodnoty Prachovských skal byly v r. 1933 oceněny vyhlášením přírodní rezervace na ploše 262ha, která je od r. 2002 odloučenou částí CHKO Český ráj. Území má nejstarší horolezeckou historii u nás, první lezecký spolek byl založen r. 1907. Celkem je zde registrováno 239 skalních věží, z toho téměř polovina ve vlastním Skalním městě.

Mimořádně velká návštěvnost Prachovských skal i mezi starší generací souvisí s výjimečnými krajinářskými hodnotami, dobrou dopravní dostupností i s dlouhou tradicí organizované turistiky. Kromě husté sítě turistických cest různé obtížnosti, vhodných jak pro aktivní, tak méně pohyblivé seniory, bylo zejména za 1. republiky vybudováno několik hotelů, přístupové silnice a koupaliště u Pelíška v údolí Buňky.

Rady na cestu: Území leží poblíž hlavní silnice z Jičína do Mladé Boleslavi, do centra Prachovských skal vede k Turistické chatě odbočka silnice od místní komunikace Libuň–Prachov. Vhodným východiskem do skal je i obec Prachov na východním okraji území, Maršov na západě nebo Pařezská Lhota na severozápadě. Při vstupu do Prachovských skal je nutno kromě parkovného v turistické sezoně zaplatit poplatek. O zajímavých místech v centrální části skal informují tabule naučné stezky. Nejbližší informační centrum je v Jičíně, tel.: 493 534 390

Autor: Marcela Nováková