Pec pod Sněžkou

Významné rekreační, turistické a lyžařské středisko východní části Krkonoš, leží v hlubokém údolí Úpy a jejích přítoků Lučního a Zeleného potoka (769 m n. m., 700 obyv.), 24 km severozápadně od Trutnova.

Původní osada v závěru údolí Úpy byla založena na přelomu 15. a 16. století a osídlení souviselo s prospektorskou činností a těžbou kovů v Obřím a Modrém dole. Jako samosprávná vznikla obec roku 1871, dnes k ní patří i kdysi samostatná Velká Úpa. V polovině 19. stol. byla za financování Bertholda z Aichelburgu zbudována silnice do Trutnova, na konci 19. století začali přijíždět první návštěvníci a rychle vyrůstala zařízení pro cestovní ruch. Ovšem pravidelná doprava byla zavedena až v roce 1928. V roce 1949 získala Pec další lákadlo, tehdy byly otevřeny dva úseky lanovky na Sněžku (1 603 m), znovu postavené a uvedené do provozu roku 2014.

Pec rychle měnila svou tvář, začaly vyrůstat nová bytová sídliště, hotely a apartmánové domy. Naštěstí se ale dochoval i soubor typických horských bud nejen v Peci, ale i v Růžovém, Modrém a Obřím dole. Nejstarší stavbou je hospoda Na Peci,která je v provozu od roku 1793, a i když byla později dostavěna a rozšířena, stále si zachovala původní ráz. Z historických bud se dochovaly například usedlosti čp. 62 (Vlčí hrana), čp. 69 (Severka), čp. 123 v Růžovém dole nebo Richterovy boudy. Při cestě k lanovce stojí kaple P. Marie z počátku 20. století.

Dnes město nejen seniorům nabízí hustou síť značených cest a sjezdových tratí, řada hotelů má bazény a fitness centra, je tu půjčovna lyží a horských kol, za špatného počasí lze hrát kulečník a biliár, nebo se účastnit řady společenských a kulturních akcí, z nichž nejnavštěvovanější je pouť ke sv. Vavřinci, konaná v srpnu.

Ke známým cílům patří bezesporu Obří důl, hluboké údolí horní Úpy mezi Úpskou jámou západně od Sněžky a Pecí pod Sněžkou, považované za nejkrásnější krkonošské údolí. Příkré svahy, vysoké 500–600 m, uzavírá na východě hřbet mezi Sněžkou a Růžovou horou, na západě Široký hřbet, Studniční hora a planina Úpského rašeliniště. Do západního svahu jsou zahloubeny mohutné kary Úpské jámy a Malé a Velké Studniční jámy. Rozsáhlá Úpská jáma, nejlépe vyvinutý kar české části Krkonoš, je od Malé Studniční jámy oddělena Čertovým hřebínkem. Úpská jáma s Horním Úpským vodopádem v karové stěně, vysoké až 200 m, je ode dna Obřího dolu oddělena skalní stěnou, vysokou kolem 80 m, s Dolním Úpským vodopádem. Svahy Obřího dolu a jeho karů jsou významnými lokalitami horské květeny. Platí to zejména pro Krakonošovu a Čertovu zahrádku. Pozůstatky po těžbě rud jsou nápadné haldy hlušiny v okolí Kovárny a jedna zpřístupněná šachta. Obřím dolem vede modře značená Kavinova cesta z Pece pod Sněžkou k bývalé Obří boudě (7 km, převýšení 626 m).

Nejvíce turistů směřuje určitě na Sněžku, nejvyšší horu (1 603 m n. m.) Krkonoš a České republiky na státní hranici s Polskem, 4,5 km severně od Pece pod Sněžkou. Rozložitá hora ve tvaru trojbokého jehlanu nápadně vystupuje asi o 150–200 m nad úroveň Obřího hřbetu a přibližně 600 m nad dno horního úseku Obřího dolu. Na plochém vrcholu, přes který vede státní hranice a rozvodí mezi Severním a Baltským mořem, bylo vybudováno několik staveb. Na polském území rotundová kaple sv. Vavřince (1665–81) a Polská bouda (1976) v místech původní Slezské boudy (1850–1967). Na našem území stála Česká bouda (1868, stržena v roce 2004) a je zde horní stanice sedačkové lanovky z Pece pod Sněžkou. V roce 2007 byla na české straně otevřena nová Poštovna Anežka s venkovním točitým schodištěm vedoucím na vyhlídku. Vrchol Sněžky umožňuje nádherné kruhové výhledy nejen na krkonošské vrcholy a údolí, ale i na vzdálené cíle: do Polska, na Broumovskou vrchovinu, Stolové hory, Orlické hory, Železné hory, Ještědsko-kozákovský hřbet a Jizerské hory.

Rady na cestu: Slinice II/296 z Mladých Buků v návaznosti na I/14 z Trutnova. Autobus z Trutnova a Vrchlabí, nejbližší železniční stanicí je Svoboda nad Úpou (konečná).

Autor: Marcela Nováková