Lednicko-valtický areál

Kdysi nehostinné a bažinaté území se staletí trvajícím úsilím rodu Lichtenštejnů měnilo od 17. století v komponovanou krajinu. Obrovské finanční prostředky plynuly do úprav až do 19. století, kdy byl vybudován přírodně krajinářský park. V roce 1996 byl areál zapsán na seznam památek UNESCO.

Lednice

Od 13. století stávala v místě tvrz, severně od ní dal Karel Eusebius z Lichtenštejna vybudovat roku 1632 raně barokní zámek, obklopený zahradami. K zásadní přestavbě došlo v l. 1846–58 pod vedením vídeňského architekta G. Wingelmüllera, inspirovaného tudorovskou gotikou. V interiérech stojí za pozornost samonosné dřevěné schodiště, reliéf Stromu života, hlavní sál s bohatou štukaturou, Taneční sál, Rytířský sál ad. V podzemí je umělá jeskyně, vyzdobená krápníky z jeskyň Moravského krasu. K zámku patří Palmový skleník s tropickými a subtropickými rostlinami.

Jihozápadně od Lednice byla na potoce Včelínku vybudována soustava rybníků, dnešní národní přírodní rezervace. Patří k ní největší moravský rybník Nesyt (302 ha) a trojice rybníků oddělených od sebe jen hrázemi: Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský. Vodní plochy i rákosím zarostlé břehy jsou významným hnízdištěm a místem odpočinku na tazích vodního ptactva. Rezervací vede 12,5 km dlouhá naučná stezka. K chráněnému území byly připojeny i Zámecký rybník s patnácti ostrovy a Podzámecký rybník s Růžovým ostrovem.

Podle legendy si kníže Alois Josef I. přál, aby Valtice měly nový farní kostel. Radní se postavili proti, kníže se urazil a prý natruc nechal při severním okraji parku vybudovat islámskou mešitu s minaretem. V podmáčeném terénu muselo být zaraženo pět set dubových pilotů, na nichž vyrostla téměř 60 metrů vysoká věž s vyhlídkovými ochozy a kupolí završenou půlměsícem.

V parku je rozmístěna řada romantických staveb, propojených stezkami, vhodnými i pro cyklisty. Nejseverněji stojí Obelisk (1798) na paměť uzavření mírové smlouvy mezi Rakouskem a Francií. Nedaleko minaretu objevíme tzv. Janův hrad (Janohrad), umělou zříceninu s Rytířským sálem se sbírkou loveckých trofejí. Klasicistní Lovecký zámeček (1805–06) sloužil jako hájovna. V zadní části přízemí bydlel hajný, v patře byl šestiboký salon s lodžií, odkud hosté sledovali parforsní hony.

Nad Mlýnským rybníkem vyrostl empírový Apollónův chrám (1817–19). Nový dvůr (1809–10)je empírový hospodářský areál, dnes využívaný k rekreačním pobytům a vyjížďkám. Nedaleko břehu Mlýnského rybníka stojí klasicistní pavilon Tři grácie (1825), jehož pohledovou protiváhou je Rybniční zámeček (1814–16) na břehu Prostředního rybníka. Nad Hlohoveckým rybníkem se tyčí klasicistní Hraniční zámek (1816–27), jehož dvoranou procházela zemská hranice mezi Rakouskem a Moravou; dnes je tu luxusní hotel.

Valtice

Park protíná Bezručova alej (6 km), silnice lemovaná lipami a jírovci směřuje od Lednice k zámku ve Valticích. V rozlehlých interiérech s barokním a rokokovým zařízením si můžeme prohlédnout Mramorový sál, Španělskou konírnu, Taneční sál, Červený salon, Sál předků, Společenský sál, Jízdárnu a zámeckou kapli s bohatou štukovou a malířskou výzdobou. V části zámku sídlí Národní vinařské centrum se Salonem vín, Národní zemědělské muzeum a Městské muzeum. Prochází tudy Vinařská stezka (5 km).

Také v okolí Valtic je několik drobnějších staveb. V první řadě to je Kolonáda (1817–23), z níž je panoramatický výhled, zahrnující území od Mikulova přes Pálavu a lužní lesy u Lednice až k Moravskému poli v Rakousku. Dianin chrám, také Rendezvous (1810–12), napodobuje římský vítězný oblouk. Poskytoval přístřeší honcům a jejich doprovodu a podávaly se tu lovecké snídaně. Mezi Valticemi a Charvátskou Novou Vsí stojí kaple sv. Huberta (1855) se sousoším patrona lovců. Nejvzdálenějším objektem je empírový zámeček Pohansko na jv. okraji slovanského hradiště, v němž je expozice s archeologickými exponáty.

Západně od Lednice leží vinařské město Mikulov se zámkem, četnými památkami a poutním místem na Svatém kopečku. Východně se rozkládá město Břeclav s moderním kostelem sv. Václava (L. Kolek, 1990 –95). Zajímavá je také nově zrekonstruovaná budova synagogy v maurském stylu, dílo M. Fleischera z roku 1868, dnes galerie.

Rady na cestu: Valtice leží na silnici I/40 z Břeclavi do Mikulova. Břeclav je významnou žel. křižovatkou, místní trať do Mikulova má zastávku ve Valticích. Informační centra: Lednice, Zámecké nám. 68, tel.: 733 531 874, Valtice, Nám. Svobody 4, tel.: 519 352 978.

Autor: Marcela Nováková