Klatovy

Město v Klatovské kotlině (405 m n. m.) leží 40 km jižně od Plzně a bývá nazýváno Bránou Šumavy, odkud se senioři mohou vypravit nejen do hor (pohodlně se dostanou vlakem do Železné Rudy), ale i za blízkými památkami.

Osada Klatov vznikla ve 2. polovině 12. století při obchodní stezce mezi Bavorskem a Starým Plzencem. V 60. letech 13. století založil český král Přemysl Otakar II. nedaleko vsi královské město, které zaznamenalo velký rozmach za vlády Karla IV., kdy získalo mj. právo výročního trhu, v okolí byly zakládány rybníky a osazovány vinice. Za husitských válek stály Klatovy na straně kalicha a při obou stavovských povstáních (1547 a 1618) se postavily proti císaři, za což byly v druhém případě tvrdě potrestány, přišly o veškerý majetek a musely se podrobit vynucené rekatolizaci. V červenci 1685 se zde odehrál „zázrak“ (obraz P. Marie ronil krev), který založil tradici slavných poutí trvající do současnosti (polovina července). Symbolem a dominantou města se stala Černá věž v rohu nám. Míru, na její vyhlídkový ochoz vede 226 schodů. Při věži stojí renesanční budova radnice (1557–59) a nedaleko barokní kostel Neposkvrněného početí P. Marie a sv. Ignáce (D. Orsi a C. Lurago, 1655–79). Pod kostelem jsou rozsáhlé katakomby, do nichž byli v 17. a 18. stol. pochováváni členové a mecenáši jezuitského řádu. K dnešku se dochovalo třicet mumií, ostatní byly zničeny za rekonstrukce roku 1937, kdy byly zazděny větrací kanálky. Barokní lékárna U bílého jednorožce (na náměstí, čp. 147, dnes muzeum) se chlubí unikátně dochovaným zařízením ze 17. stol. Arciděkanský farní kostel Narození P. Marie pochází z 2. poloviny 13. století a jeho hlavní loď je zaklenuta pozdně gotickou klenbou (1550–60). Po roce 1685 byl na oltář umístěn zázračný obraz P. Marie Klatovské. U kostela stojí na místě původní renesanční zvonice Bílá věž, vstupní brána na hřbitov. Ve městě působil jezuita Bohuslav Balbín, který zde napsal své slavné dílo Obrana jazyka slovanského. Klášterní kostel dlouho chátral, ale dočkal se rekonstrukce a slouží jako koncertní síň. V interiéru původně hřbitovního kostela sv. Michala jsou náhrobníky z 16. století; kostel je jedinou památkou po osadě Chuchle, rozmetané výbuchem ve skladu střelného prachu roku 1783. V západní části města, na vrchu Klatovská hůrka, stojí kostel sv. Anny na Hůrce, jehož věž byla roku 1900 upravena na rozhlednu.

K oblíbeným turistickým cílům nejen seniorských návštěvníků Klatov patří zřícenina hradu Klenová (8 km jz. od Klatov). Lesnatým krajem kdysi procházela zemská cesta přes Železnou Rudu do Bavor, a Klenová patřila k soustavě hradů, které ji měly chránit. Hrad nechali koncem 13. stol. vybudovat páni z Klenové, kteří jej pak vlastnili až do počátku 16. století. Renesančními prvky a nástěnnými malbami ozdobili budovy Harantové z Polžic a Bezdružic. V 60. letech 20. století byla na hradě zřízena galerie umění, otevřená v turistické sezoně.

Další pozoruhodnou památkou, kam se mohou senioři bez problémů vypravit, je vodní hrad Švihov (10 km severně od Klatov), vybudovaný na místě tvrze z 1. poloviny 14. stol. O její odolnosti svědčí i fakt, že táborskému a sirotčímu vojsku o síle 8 000 pěšáků a 1 000 jízdních vojáků se ji podařilo dobýt až po prokopání a vypuštění příkopů. Půta Švihovský, nejvyšší sudí Království českého, nechal tvrz zbořit a na jejím místě dal vybudovat nový rozlehlý hrad (Benedikt Rejt). Vnitřní hrad ve stylu německé pozdní gotiky byl dokončen roku 1491, opevnění dotvářela soustava vodních příkopů a náhonů, napájených Úhlavou, s jejichž pomocí bylo možné zatopit okolní louky. Interiéry jsou vybaveny mobiliářem, představujícím zařízení panského sídla v období přechodu od gotiky k renesanci.

Rady na cestu: Do Klatov vedou silnice I/22 a I/27 (E 53), žel. trať Plzeň–Klatovy–Žel. Ruda-Alžbětín a Domažlice–Horažďovice předměstí. Informace: IC Klatovy, nám. Míru, tel.: 376 347 240, 376 347 259

Autor: Marcela Nováková