Jindřichův Hradec

K raritám města patří poloha na 15. poledníku (vyznačen na dlažbě u proboštského kostela). V podzámčí při řece Nežárce se zachovaly malebné koželužské domy. V budově jezuitského semináře je muzeum s největším mechanickým betlémem na světě, Krýzovými jesličkami: 1 756 figurek, z nich 200 pohyblivých.

Senioři se určitě vypraví do hradu a zámku (NKP) vybudovaného v letech 1260–70 ve stylu cisterciácko-burgundské gotiky. Po polovině 16. století došlo na budování renesanční části, vzniklo Nové Adamovo stavení, Nové stavení Adama II. a nádvoří bylo uzavřeno arkádami. Přestavba byla ukončena úpravou zahrady za Velkými arkádami a stavbou manýristického zahradního rondelu s bohatou plastickou výzdobou (B. Maggi z Arogna, G. M. Faconi, 1591–96). V interiérech jsou nejcennější komnaty 2. patra hradního paláce s gotickými nástěnnými malbami z roku 1338 (Svatojiřská legenda), kaple sv. Ducha, pozdně gotický sál Královského paláce a tzv. Soudnice v Červené věži s nástěnnými malbami z doby kolem roku 1500.

Kostel sv. Jana Křtitele při klášteře minoritů založili na konci 13. století členové řádu německých rytířů. Dvoulodí je sklenuto hvězdovou žebrovou a křížovou klenbou a má bohatou freskovou výzdobu. Nejkrásnější částí je kaple sv. Mikuláše se středověkými nápisy a malbami. Klášter spojuje krytá chodba s tzv. Klášteříkem (1534), založeným jako špitál a později sloužícím jako vdovské sídlo manželek pánů Hradce.

V proboštském kostele Nanebevzetí P. Marie z 2. poloviny 14. stoletíjsou uloženy ostatky patronů města sv. Hippolita a sv. Theodora (sochy před kostelem), jeho nejcennější částí je Špulířská kaple s bohatě zdobenou krouženou klenbou. Věž je přístupná veřejnosti.

Renesanční jezuitskou kolej (1595–1605) s barokním kostelem sv. Maří Magdaleny (1628–32) dlouho zabírala armáda, ale v 90. letech 20. století byla restaurována a zpřístupněna. Na bývalém hřbitově, dnes upraveném na park, stojí kostel Nejsv. Trojice, goticko-renesanční z konce 16. stol., k němu přiléhá Pirchanská kaple (1597). Kostel sv. Jakuba je novogotický (1859–60), pod ním je hrobka Černínů.

Ústřední nám. Míru lemují renesanční domy z 16. století. K nejstarším a nejcennějším patří čp. 138 a 139 (spojena pavlačí); jde o tzv. Langrův dům s gotickým arkýřem, renesanční sklípkovou klenbou a sgrafity (1579) se scénami ze Starého zákona na fasádě. Uprostřed náměstí stojí sousoší Nejv. Trojice (O. Bayer, 1764–68).

Rybník Vajgar, k němuž si senioři jistě vyjdou na procházku, rozděluje most na Malý a Velký Vajgar; výměra 49 ha, hloubka 5 m, kromě chovu ryb slouží ke sportu a rekreaci. Na kamenném mostě je sousoší Ukřižování a socha sv. Jana Nepomuckého.

Nezapomenutelným zážitkem je výlet úzkokolejkou do Nové Bystřice. Trať míjí několik rybníků a pak vjíždí do hlubokých lesů České Kanady, aby se na konci cesty vynořila v rybničnatém okolí N. Bystřice. V lesích lze vystoupit na zastávkách Kaproun nebo Senotín a značenými cestami se vydat do příslušných obcí. Vlak končí v N. Bystřici, městě u hranic s Rakouskem, na řece Dračici. Ústřední památkou tu je jednolodníkostel sv. Petra a Pavla, postavený v gotickém slohu před polovinou 14. století, s nástěnnými malbami ze 14. století. V interiéru zaujme renesanční náhrobek Krajířů z Krajku. Před vjezdem do města od Jindřichova Hradce je židovský hřbitov, připomínající kdysi početnou židovskou komunitu.

Západně od J. Hradce leží jeden z nejhezčích rybníků, Holná s ostrovem Naxos, k němuž vede červená značka. Rybník je obklopen bývalou loveckou oborou, část je přírodní rezervací. Pohodlná cesta krásnými lesy s památnými stromy vede k půvabnému zámku Jemčina. Zdatnější senioři, zvyklí na celodenní výlety, mohou pokračovat do Stráže nad Nežárkou se zámečkem pěvkyně Emy Destinnové. Odtud už se do J. Hradce vrátí autobusem.

Rady na cestu: Vlaky na úzkokolejných tratích jezdí v sobotu, neděli a ve svátek, informace o jízdním řádu a rezervaci jízdenek poskytne Stanice JHMD Jindřichův Hradec. Silnice I/34 a 23 Brno–České Budějovice, dále I/128, železniční trať Jihlava–Veselí n. L. Informace: IC v Panské ul., tel.: 384 363 546, oficiální stránky Jindřichova Hradce

Autor: Marcela Nováková

Foto: oficiální stránky Jindřichova Hradce