Itálie - Calambrone

Malé, ale stále se rozrůstající přímořské letovisko leží na Tyrhénské riviéře, na pobřeží Ligurského moře. Toskánsko s hlavním městem Florencií (Firenze) je v posledních letech jedním z nejoblíbenějších krajů, kam směřují čeští návštěvníci. Horská krajina s městy téměř přecpanými památkami (Lucca, Siena, Arezzo, Firenze, Pisa) láká milovníky všech uměleckých slohů i příjemného koupání na písčitých plážích. Ať už jde o rodiny s dětmi, nebo seniory, každý si tu najde svoje.

V místech, kde dnes stojí letovisko Calambrone, bývaly ještě na počátku 20. století nehostinné bažiny. Za vlády Benitta Mussoliniho byly vysušeny a na jejich místě vyrostly letní prázdninové tábory. Jejich renovací vznikl rozlehlý komplex areálů, obklopených borovicovými háji, na něž navazuje přírodní park San Rossore. Směrem k moři se táhne pásmo dun, modelovaných větrem a vlnami z jemného písku. Zdejší pláže si oblíbili příznivci windsurfingu, ale pozvolný vstup do moře láká i rodiny s dětmi a seniory.

Vily, apartmány a nevysoké hotely se utápí v zeleni a nabízejí příjemné koupání ve sladkovodních bazénech, zábavu v barech, nočních klubech a na diskotékách. Pokud si chceme zahrát golf (hole si lze zapůjčit), můžeme si vybrat mezi dvěma hřišti, z nichž to snazší zvládnou i méně zkušení hráči.

Jižně od letoviska, odděleno průplavem Canale Imperial, leží Livorno, rušný přístav s velkou průmyslovou zónou, životem pulzujícími uličkami starého města a přátelskou kosmopolitní atmosférou.

Přestože bylo město na konci 2. světové války vystaveno masivnímu bombardování, stále je patrný jeho původní stavební plán v podobě pětiúhelníku s pravidelnou sítí ulic. Centrem města je Piazza Grande (Velké námětí) s nově vybudovanou katedrálou. Najdeme tu i dvě pevnosti: Novou (Fortezza Nuova) z roku 1590 s přilehlou čtvrtí Nové Benátky (Venezia Nuova) a Starou (Fortezza Vecchia) z let 1521–34 s mohutnou věží hraběnky Matyldy. Kromě historického centra stojí za návštěvu i zdejší akvárium.

Perlou Tyrhénské riviéry je ovšem Pisa, ležící severně od Calambrone. Založena byla roku 600 př. n. l. Řeky a stala se jedním z nejvýznamnějších přístavů římské říše. Bývala sebevědomou městskou republikou, podřízenou pouze římskému císaři. Ale pýcha, jak známo, předchází pád. Dlouho si na ni brousili zuby Janované a zaútočili ve chvíli, kdy Pisou zmítaly vnitřní spory. Po bitvě u Melorie (1284) byla Pisa jejich. V roce 1406 podnikli podobnou akci Florenťané, a opět Pisa podlehla. Ale ať už ji dobyl kdokoli, jedno jí navždy zůstalo: nádherné památky z 12. a 13. století, díla kamenické školy Nicoly Pisanan a jeho syna Giovanniho.

Být v Pise a nevidět Šikmou věž? Kdo by to dokázal? A tak davy turistů proudí na zelené Campo di Miracoli (Náměstí Zázraků), kde najdeme řadu památek. Především je to ona proslulá, 55 m vysoká Šikmá věž (Torre pendente), na jejíž vrchol vede 293 schodů. Základní kámen byl položen roku 1173, o dvanáct let později se začala naklánět a práce byly na dlouho přerušeny. Dostavěna byla roku 1372.

Říká se, že Náměstí Zázraků zachycuje všechna období lidského bytí: narození, život a smrt.

Symbolem narození je Baptisterium (Křtitelnice) s jehož stavbou bylo započato roku 1153, ale dokončeno bylo až ve 13. století. Největší křesťanské baptisterium na světě se pyšní nádhernými obloukovými okny, arkádovým ochozem i šestibokou kazatelnou N. Pisana z roku 1260. Tady byl v roce 1246 pokřtěn i světoznámý filozof a astronom Galileo Galilei.

Život představuje katedrála Nanebevzetí P. Marie (Duomo Santa Maria Assunta). Stavba byla založena roku 1063 po vítězství Pisánských nad Araby v bitvě u Palerma, vysvěcena byla roku 1118 a také na její výzdobě se podílela rodina Pisanů, zdejší kazatelna z carrarského mramoru je mistrovským gotickým dílem G. Pisana. Od šikmé věže vstupujeme do katedrály Bránou sv. Raniera, patrona města, a hned za vstupem nás ohromí dvacet panelů s výjevy ze života Kristova. Obrovský interiér (délka 96 m, výška 28 m), zpevňuje 68 mohutných žulových sloupů a završuje ho dřevěný strop zdobený čtyřiadvacetikarátovým zlatem; tak se světu prezentoval mocný rod Medicejských. V pětilodním chrámu můžeme pobýt hodně dlouho, ale nejspíš si nestačíme prohlédnout všechny cykly ze života P. Marie a jejího syna. Spousta seniorů využije kostel i jako místo odpočinku, spojené s prohlídkou památek.

Poslední fázi života připomíná podivuhodný hřbitov Camposanto, vybudovaný roku 1278 ve tvaru křížové cesty a vybavený hlínou dovezenou během křížových výprav z Golgoty. Je jasné, že v tak vzácné půdě nespočinuly ostatky prostých smrtelníků, ale byla vyhrazena pro příslušníky pisánské šlechty a nejbohatších měšťanů. Někteří nebožtíci jsou dokonce uloženi v římských sarkofázích. Arkády zdobí cyklus fresek ze 14. století včetně pověstného Triumfu smrti.

Za návštěvu samozřejmě stojí i další kostely, ale řadu drobnějších církevních památek najdeme ve dvou muzeích, umístěných v bývalých klášterech. U benediktinů je to Museo Nazionale di San Matteo s významnou sbírkou malířství a sochařství, jíž dominují nádherné madony. U dominikánů (Museo dell´Opera del Duomo) je to katedrální poklad, umělecká díla z církevních staveb i nejstarší dochované textilie.

Při návratu do Calambrone si můžeme udělat zastávku ještě v jednom kostele. Bazilika San Piero a Grado (8 km jihovýchodně) je obdivuhodná trojlodní stavba z 6. století s freskami z přelomu 13. a 14. století, na nichž jsou zobrazeny scény ze života sv. Petra a portréty papežů.

Rady na cestu: Pisa má mezinárodní letiště jižně od centra, takže to do Calambrone je jen pár kilometrů. Cestovat vlakem lze přes Mnichov, nebo přes Villach, oba rychlíky dojedou časem do Florencie, kde se přesedá na spoj do Livorna. Itálie je dobře vybavena, co se služeb pro cestovatele týče, ať už jsou mladí, nebo v seniorském věku, takže není problém najít informační kancelář, nebo půjčovnu aut.

Autor: Marcela Nováková