Chorvatsko - Makarská

Městečko s 14000 obyvateli leží na Makarské riviéře, na úpatí krasového pohoří Biokovo s nejvyšší horou Sveti Jure (Sv. Jiří, 1762 m n. m.). Široká zátoka, při které Makarská vyrostla, je na jihu ohraničena mysem Osejava a na severu poloostrovem sv. Petra s majákem a kostelem, zasvěceným stejnojmennému světci. Během letní sezony se počet obyvatel zdvojnásobí.

Jedno z nejoblíbenějších dalmatských letovisek má velmi příjemné podnebí, protože masiv Biokova ho chrání před studeným větrem z vnitrozemí, tak zvanou borou, borovicové lesy se táhnou až k plážím a chrání rekreanty před spalujícím sluncem a pěkné oblázkové pláže jen pozvolna klesají do moře. Nejvyhledávanější pláží je 1,5 km dlouhá Donja Luka, ale milovníci soukromí vyhledávají spíše skalnaté pobřeží, rozbrázděné malými zátokami.

Historické centrum Makarské, typického dalmatského přímořského sídla, leží na pobřeží, novější čtvrti stoupají do svahu Biokova a táhnou se i podél Jadranské magistrály. Starší hotely i moderní hotelové komplexy byly vybudovány v blízkosti moře, luxusní ubytování poskytují některé hotely v zátoce Donja Luka.

Původní římské Muccurum překryla v 9. století osada divokého slovanského kmene Neretljanců, kteří se ovšem záhy museli podrobit moci chorvatských králů. Ty vystřídali bosenští bánové, po nich tu na dvě století vládli Turci, vytlačení nakonec Benátčany, pak přišli Francouzi a nakonec Rakušané. Teprve po konci 1. světové války se Makarská stala součástí prvního společného státu jižních Slovanů.

Podél celé zátoky se táhne pobřežní kolonáda, rozčleněná na dvě části: Nábřeží krále Tomislava a Marinetu. Mezi nimi stoupá schodiště na ústřední historické Kačićovo náměstí (Kačićev trg) s pomníkem jednoho z nejvýznamnějších chorvatských básníků 18. století, mnicha Andriji Kačiće-Miošiće, pocházejícího ze starobylého šlechtického rodu. Ze severní strany náměstí uzavírá kdysi katedrální barokní kostel sv. Marka. Druhý kostel, sv. Filipa Neri, najdeme na nábřeží. V městských uličkách objevíme několik pozoruhodných barokních domů včetně nejkrásnějšího městského paláce, patřícího rodině Ivaniševićů. Ojedinělá památka stojí při odbočce do Makarské z Jadranské magistrály. Zdejší pomník byl původně vybudován na památku generála Marmonta, jednoho z velitelů napoleonských vojsk. Ale protože v Chorvatsku není Napoleon zrovna oblíbenou historickou figurou, byl pomník časem proměněn na památník připomínající návštěvu rakouského císaře v Dalmácii v roce 1817.

Na východním okraji historického centra stojí františkánský klášter (Franjevački samostan). Pochází z 15. století, ale jeho dnešní podoba je barokní. V podzemí kláštera najdeme Malakologické muzeum s rozsáhlými sbírkami měkkýšů, ostnokožců a lastur.

V Makarské mají své centrum mnohé sportovní kluby. K tréninkovým pobytům ji využívají fotbalisté, je tu tenisové centrum, potápěčské středisko nebo turisticko-horolezecký klub. Koná se tu několik tenisových turnajů, rallye, mistrovství v mořském rybolovu, šachový turnaj, volba Miss Makarské, 18. září tu probíhají oslavy Dne válečného námořnictva, v červenci a srpnu Makarské kulturní léto a Rybářská noc.

Novinkou pro sezonu 2014 je činnost Klubu českých seniorů s mottem Život začíná po šedesátce. Jeho pobočky najdeme v letoviscích Promajna, Baško Polje a Makarská.

Také v okolí Makarské je několik zajímavých míst. K severu odtud vede pobřežní cesta tzv. lungo mare do Pomajny, Bašky Vody a Brely (12 km). Směrem k jihu se za necelou hodinu dostaneme do letoviska Tučepi. Nedaleko Makarské (3 km) je horská obec Kotišina se zbytky středověké pevnosti a s Biokovskou botanickou zahradou, založenou roku 1894. Poněkud dál (25 km) se tyčí nejvyšší vrchol Biokova. Silnice na vrchol stoupá četnými ostrými serpentinami místy bez svodidel a lze ji doporučit jen zkušeným řidičům s pevnými nervy (v sezoně mýtné). Zato výhled nejen na moře s desítkami ostrovů, ale i do vnitrozemí, je nezapomenutelný. Mnohé místní cestovní kanceláře pořádají na vrchol autobusové zájezdy.

K poznání lákají i nedaleké ostrovy. Nejbližší je Brač, kam do městečka Sumartin jezdí z Makarské trajekt.

Rady na cestu: Mezinárodní dálnice E65 a A1 vede po severní straně pohoří Biokovo. Odbočit z ní můžeme na Bašku vodu Tunelem sv. Ilija (Eliše) a dál pokračovat východním směrem po Jadranské magistrále, z níž vede do Makarské místní odbočka. Cesta je dlouhá okolo 1100 km, podle toho, zda volíme trasu nejkratší nebo nejrychlejší. V každém případě doporučujeme dodržovat předepsanou rychlost, chorvatská policie bývá při postihování tohoto přestupku velmi nekompromisní. V obcích je to 50, na místních komunikacích 90, na rychlostních silnicích 110 a na dálnicích 130 km/hod. Na mnoha úsecích v Rakousku i Chorvatsku se vybírá mýtné.

Autor: Marcela Nováková