Chorvatsko - Dugi otok

Vápencový Dlouhý ostrov je zcela bezvodý, nejsou tu žádné říčky a potoky, ale ani žádné prameny, přesto tu lidé žili už odpradávna, jak dokazují nálezy starých illyrských hradišť, římských vil i starochorvatských kostelíků.

Hlavním střediskem je Sali s malým přístavem, spojeným trajektem se Zadarem. Z památek tu zaujmou především bývalá letní sídla zadarské šlechty a mariánský kostel, při němž si můžeme prohlédnout náhrobní kameny s hlaholskými nápisy.

V severní části ostrova leží rybářská vesnice Božava, patřící k nejvyhledávanějším, a přece poklidným letoviskům. V bezprostřední blízkosti jsou pěkné zátoky Solišćica a Sakarun s písčitými plážemi a pozvolným přístupem do moře, ale hodně zájemců sem jezdí také kvůli potápění a podmořskému rybolovu.

V jižní části ostrova najdeme hlubokou zátoku Telašćica, jedno z nejhezčích míst ke koupání na Jadranu. Táhne se v délce 10 km, je 160 až 1 800 metrů široká, má několik dlouhých písečných pláží a dokonce je tu i v moři písečné dno, takže sem jezdí hodně rodin s dětmi a seniorů, pro které skalnaté pobřeží v jiných částech Jadranu není příliš vhodné. Z obce Sali sem vede cesta, zastavit se můžeme i u blízkého jezera Mir, odděleného od moře jen dlouhým skalnatým hřebem, přes který za zimních bouří natéká do jezera voda. Vzhledem k malé hloubce a velkému vypařování je voda v jezeře teplejší a slanější než v moři. Pěkná vyhlídka na moře je z až 150 metrů vysokých útesů.

Ačkoli se to nezdá, existuje na ostrově velká nabídka možností pro aktivní sportovce. Je tu několik značených cest pro pěší turisty, pro jízdu na horských kolech, mimo letní sezonu se zde pořádají hony na muflony, pro speleology jsou tu nádherné jeskyně, horolezci mohou využívat strmých vápencových stěn, jezdí se tu regaty různé obtížnosti.

Z ostrova se můžeme vypravit za památkami Zadaru, hlavního střediska severní Dalmácie s nádhernými světskými i církevními budovami, z nichž vyniká rotunda sv. Donáta, předrománský patrový kostel z 9. století. Zajímavá jsou dvě náměstí se studněmi krytými tepanými mřížemi. Tady se čerpala pitná voda, dovážená i na ostrovy.

Lodí lze zajet na ostrovy Ugljan a Pašman, spojené mostem přes průplav Ždrelac, prokopaný na konci 19. stol. kvůli urychlení námořní plavby. V minulosti se musely ostrovy obeplouvat, Ždrelac byl tak úzký, že ho bylo možné překročit.

Nezapomenutelný bývá lodní výlet do národního parku Kornati se 147 velkými i zcela nepatrnými ostrovy. Nejsou stabilně obydlené, protože jsou bezvodé, ale v posledních letech se tu rozmáhá tzv. robinsonská dovolená, která znamená, že nás odvezou do domku na některý z ostrůvků, kde jsou připraveny zásoby pitné vody, dovezou potraviny, nechají nám člun nebo plachetnici a za týden (nebo za delší čas) nás přepraví zpět do civilizace.

Rady na cestu: Letiště je v Zadaru, a to i pro soukromé lety, poměrně rychle se dostaneme do přístavu, ale nějaký čas trvá nakládání všeho a všech na trajekt. Při dnešní dálniční síti se lze autem do Zadaru dostat vcelku bez problémů (950 km). Pak je ovšem třeba zakoupit v přístavu lístky na trajekt a vystát v sezoně dlouhou frontu na nalodění. V Chorvatsku je třeba dávat pozor na dodržování dopravních předpisů, případnou pokutu je nutné zaplatit na místě.