Černá Hora - Sutomore

Nejznámější památkou městečka je kostel sv. Tekly, vybudovaný v 8. století, ale tolikrát přestavovaný, že původní podoba už téměř není patrná. Současnou tvář získal kostel v 19. století a je zajímavý tím, že má katolický i pravoslavný oltář a věřící obou vyznání vedle sebe v poklidu odpočívají na přilehlém hřbitově.

Severní část pláže končí pod Holým vrchem (Golo brdo) se zbytky turecké pevnosti Tabija. Jižní část pláže sahá k mysu Ratac se zříceninami benediktinského kláštera P. Marie Ratacké (Sveta Bogorodica Ratačka). Klášter založený v 11. století velmi utrpěl za tureckého vpádu v 16. století, kdy byl vypálen, a dílo zkázy dokonala během 2. světové války přestavba na pevnost. Klášter proslavil anonymní autor, označovaný jako Dukljan, z jehož pera vzešel ve 12. století první epický spisek nejen černohorských, ale i srbských a chorvatských dějin, označovaný někdy jako Barský rodoslov.

Nejzajímavější památkou je pevnost Haj-Nechaj, vybudovaná v 15. století Benátčany na těžko přístupném kopci 2 km severozápadně od města. O něco později pevnost dobyli a ještě mohutněji opevnili Turci, kteří odtud bránili přístup k Baru. Součástí pevnosti je kostel sv. Demetria s pravoslavným i katolickým oltářem. Pod pevností stojí kostelík sv. Petky. Z pevnosti se otevírá nádherný pohled na hory i na moře k Barskému zálivu s největším městem této části pobřeží, s důležitým přístavem Barem.

V Baru končí železnice z Podrorice a Bělehradu, unikátní technická stavba s několika stovkami tunelů a mostů, umožňujících zdolat hornaté vnitrozemí.

Původním sídlem byl Stari Bar, nazývaný Antibari, tedy ležící proti (italskému) přístavu Bari. Ze staveb starého města, obklopeného strmými svahy a uzavřeného městskou bránou ze 14. století, se nejlépe dochoval biskupský palác a kostelíky sv. Kateřiny a sv. Venerandy. Pozoruhodná je i bývalá pevnost a zbytky akvaduktu, jehož pomocí bylo město zásobováno vodou z hor. Bohužel byl Bar těžce poškozen za zemětřesení roku 1979, ale už tehdy se mu říkalo město duchů. Když je Turci museli opustit, zapálili sklady střelného prachu v katedrále a románském kostele. Výbuch rozmetal 230 domů a město dlouhá léta zůstalo v troskách. Obnovu mu přinesl až rozmáhající se cestovní ruch, milovníkům památek nedal stav městečka spát a velmi správně v něm viděli obrovský potenciál k pozvednutí návštěvnosti. A tak Starý Bar vstává z mrtvých a vítá své hosty, žasnoucí nad jeho krásou. Pro seniory je to krásná procházka pozoruhodnou památkou.

Rady na cestu: Mezinárodní lety míří do Podgorice a Tivatu. Soukromě je jednodušší letět do Čilipi u Dubrovníku a pokračovat autobusem. Lodě sem připlouvají z italských přístavů Bari a Ancona a ze slovinského Koperu. Autem lze přicestovat přes Rakousko a Chorvatsko (delší, ale levnější), nebo přes Maďarsko a Srbsko. Pokuty se platí na místě a trestá se jimi nejen přestupek, ale i slovní napadení policisty. Pokud si půjčíme jakékoli motorové vozidlo v půjčovně, musíme se přesvědčit, na co se vztahuje jeho pojistka. V mnoha případech je lepší se připojistit. Místní řidiči jsou hodně neukáznění, nebezpečí hrozí také na úzkých horských silnicích, kde se pohybuje všechno od stopařů po dobytek. Pokud už havarujeme, vždy si vynutíme příjezd policie a sepsání protokolu. To je důležité, hlavně pokud máme vlastní vozidlo. Havarované vozy se totiž nesmějí z Černé Hory vyvážet, ať už jsou jakéhokoli původu. Ještě rada pro seniory. Pokud užíváme nějaké léky, raději s sebou všechny v dostatečné zásobě. Nespoléhejme na místní lékárny, a už vůbec ne na lékaře.