Černá Hora - Čanj

Míříme-li z Petrovace na Moru jihovýchodním směrem k Baru, dojedeme do osady Mišići, v níž doprava odbočuje silnička k letovisku Čanj. Při dvou plážích v celkové délce 2km tu stojí řada hotelů, restaurací a kaváren, nabízejících příjemné ubytování, posezení a poklidné koupání v mělkém moři. Zdejší pobřeží s oblázkovou pláží se pyšní názvem Biserna obala, tedy Perlové pobřeží. Míří sem hlavně rodiny s dětmi a senioři, vyhledávající spíše klidné prožití dovolené.

Pokud bychom se chtěli podívat do některého městečka na pobřeží, máme dvě možnosti. Tou první je Petrovac, stulený v malé zátoce, chráněné vysokými horami před větry vanoucími z hornatého vnitrozemí. Bývalá rybářská osada, rozrůstající se ve 12. století pod benátskou pevností Castel Lastua, se až do začátku 20. století jmenovala Kaštel Lastva. Krásný pohled na město, pláže i okolní hory se otevírá od zbytků pevnosti v severní části městečka. Vidíme odtud i dva ostrůvky: Katić porostlý borovicemi a Sv. Nedela se zbytky votivního kostelíka, postaveného údajně námořníkem, vyjadřujícím tak svůj dík za záchranu při ztroskotání lodě.

Nejcennější památkou je kostelík sv. Eliáše (Sv. Ilija) z 15. století. Poblíž kostela byly odhaleny pozůstatky římské vily z 2. století s dochovanými částmi mozaiky.

Při zpáteční cestě si povšimneme kláštera Gradiště, stojícího na návrší nad silnicí. V klášterním areálu jsou tři kostely. Nejstarší, stojící poněkud stranou, je jednolodní a ukrývá cenné fresky, druhým je kostel sv. Mikuláše (sv. Nikola) s freskami ze 17. století. Nejmladší je zasvěcen sv. Sávovi (sv. Sava) a včetně zvonice byl vybudován v polovině 19. století. Od kláštera je pěkný výhled na pobřeží s pláží Buljarica.

Dalším městečkem je Bar, v němž končí železnice z Bělehradu, unikátní technická stavba s několika stovkami tunelů a mostů. Původním sídlem byl Stari Bar; ze staveb starého města, obklopeného strmými svahy a uzavřeného městskou bránou ze 14. století, se nejlépe dochoval biskupský palác a kostelíky sv. Kateřiny a sv. Venerandy. Pozoruhodná je i bývalá pevnost a zbytky akvaduktu. Bohužel byl Bar těžce poškozen za zemětřesení roku 1979, ale už tehdy se mu říkalo město duchů. Když je Turci museli opustit, zapálili sklady střelného prachu v katedrále a románském kostele. Výbuch rozmetal 230 domů a město dlouhá léta zůstalo v troskách. Obnovu mu přinesl až rozmáhající se cestovní ruch, a tak Starý Bar vstává z mrtvých a vítá své hosty, žasnoucí nad jeho krásou. Pro seniory je to krásná procházka pozoruhodnou památkou.

Pokud bychom se chtěli projet místní železnicí, koupíme si lístek z Baru do Vranjiny. Užijeme si tak nejen pětikilometrového tunelu, ale i mostu, přetínajícího zátoku Skadarského jezera. Před odjezdem si můžeme prohlédnout bývalou rybářskou vesnici s ostrovním klášterem a kostelem sv. Mikuláše, vypáleným Turky a obnoveným roku 1886 králem Nikolou I. Petrovićem. Legenda praví, že král nechal klášter obnovit proto, aby měl kam umístit své neprovdané dcery. Měl jich devět a staly se nástroji jeho sňatkové politiky. Přesto se na všechny ženichové nedostali a princezny skutečně musely odejít do Vranjiny. Okolo Skadarského jezera stojí dvě desítky klášterů, a proto se o zdejším kraji hovoří jako o Svaté zemi Zety.

Rady na cestu: Soukromě se lze do Čanje dopravit autem, ale cesta je to zdlouhavá, podobně jako jízda vlakem. Nejsnadnější je letět do Dubrovníku a odtud pokračovat autobusem. Většina turistů ovšem přijíždí s cestovními kancelářemi, které sem pořádají i seniorské zájezdy v rámci akcí 55+.

Autor: Marcela Nováková