Albánie - Durrësi


Durrëský záliv, chráněný ze západní strany mysem, byl ideálním místem k vybudování přístavu a při něm města. Už od 7. století př. n. l. tady zastavovali námořníci a řečtí kolonisté z ostrova Korfu (Kerkýry), kteří zde založili město, později nazývané Římany Dyrrachium a bohatnoucí z polohy na obchodní námořní cestě Via Egnatia, po níž putovalo zboží z Říma do Cařihradu. Za římských dob se Durrësi říkalo zájezdní hostinec Jadranu, nejpopulárnější bohyní tu bývala Venuše (Afrodíta), ochránkyně milenců, a symbolem bohatství byl obrovský amfiteátr, vybudovaný v 2. století. I velký Julius Caesar sem zavítal, aby tu v roce 48 př. n. l. svedl nerozhodnou bitvu s Pompeiem, kterého definitivně porazil až v bitvě u Farsálu.

Ve středověku se o přístav zajímali Normané, po nich ho ovládli Benátčané, a když se Albánie stala nezávislým státem, povýšilo Durrësi na hlavní město.

Nejvíc se o historii dozvíme v Archeologickém muzeu, sídlícím od roku 2002 v moderní prosvětlené budově s rozlehlými výstavními sály a konferenčními místnostmi. Tady jsou shromážděny památky z doby helénské a římské, mj. obětní dary bohyni lásky, nádherné stély zdobené rytinami, sarkofágy i skleněné nádobky s dlouhým hrdlem. Podle pověsti se do nich zachytávaly slzy truchlících pozůstalých a lahvičky s sebou nebožtík dostal na poslední pouť.

Nedaleko muzea stojí částečně odkrytý amfiteátr, kdysi největší na Balkáně. Aréna o průměru 60 metrů pojala 15 000 diváků. Nahlédnout můžeme i do zákulisí velkolepého divadla, do tunelu, jímž vstupovali gladiátoři, i do prostoru k chovu lvů. Amfiteátr ztratil svou funkci v 6. století po zákazu gladiátorských her a záhy ho převzali křesťané, kteří v něm vybudovali pohřební kostelík. Objevíme tu i byzantskou kapli vyzdobenou freskami, jedinými v Albánii, a proto jedinečnými.

Procházíme-li uličkami kolem arény, narazíme na zbytky opevnění. Nejde o původní hradby, ty zničilo zemětřesení, nebo neodolaly útokům nepřátel. Teprve Benátčané, ovládající přístav v 15. století, vybudovali odolnější opevnění, které zdokonalili Turci, když Durrësi v roce 1501 obsadili. Narazit můžeme i na zbytky římských lázní a mešitu Fatih, obnovenou v 90. letech 20. století.

Pláže u Durrësi jsou dvojího druhu. Severně od města se táhne Currila se skalnatým pobřežím, v jižním konci je písčitá městská pláž s pozvolným přístupem do vody, která je tak pro seniory o něco vhodnější.

Jižně od města se v délce deseti kilometrů táhnou jednotlivé pláže s letovisky, s novými hotelovými komplexy a borovými háji. Tady jsou nejmodernější hotely, protože vše bylo vybudováno až po roce 1992. Do té doby byla oblast v okolí Golemi a Mali i Robit nepřístupnou vojenskou zónou.

Rady na cestu: Letiště je v Rinas u Tirany, asi 30 km východně. Vzhledem k tomu, že do Durrësi vede dálnice, trvá transfer autobusem necelou hodinu. Cestovat po okolí lze především mikrobusy, zajíždějícími ke všem významným památkám, k přírodním rezervacím a jižněji položeným plážím. Cestování vlakem zásadně nedoporučujeme, na místních tratích to není nic příjemného, ale pokud si chceme připomenout historii českých drah, můžeme se alespoň na krátkou vzdálenost projet některým z českých vyřazených vagonů. V tom případě si koupíme jízdenku a před nástupem do vlaku ji označíme na nádraží ve žlutém strojku. Lodě do zdejšího přístavu připlouvají především z italského Bari.

Po městě jezdí červené autobusy, spojující pláže s centrem. A není problém chytit taxi; největší stanoviště je u autobusového nádraží, vůz si můžeme pronajmout na jednotlivou jízdu, půlden, nebo na celý den. Další možností je zapůjčení „vlastního“ vozu, v Durrësi má pobočku například Tirana Car Rentals. Musíme upozornit, že silnice mimo už obnovenou síť, jsou v problematickém stavu, jízda vyžaduje zkušeného řidiče a dobrého navigátora. Pokud bychom se vypravili do hor, musíme si půjčit vůz s pohonem 4×4.

Nespoléhejme na zdejší zdravotní personál a lékárny. Nutně si musíme vzít všechny léky, které užíváme pravidelně, osvědčila se i dobře vybavená příruční lékárnička se základními léky.

Autor: Marcela Nováková

Komentáře

Žádný komentář nebyl přidán. Buďte první!

Přidat komentář